Diastáza: vyšetření a terapie u nás v MINTu

Diastáza (často označována také jako rozestup svalů) je stav, kdy dochází k oddálení dvou bříšek přímého břišního svalu v místě tzv. linea alba (vazivový pruh). V tomto článku vám přiblížíme, jak k diastáze přistupujeme a jak vypadá cesta k funkčnímu břichu u nás v MINTu.

Náš přístup k diastáze

Co je pro začátek nejdůležitější zmínit? 

Diastáza vs. rozestup 

Mnoho lidí tyto pojmy zaměňuje, ale ve fyzioterapii mezi nimi vidíme zásadní rozdíl:

  • Rozestup (funkční problém): Svaly jsou sice dál od sebe, ale vazivo (linea alba) je stále schopné plnit svou funkci, přenášet napětí a chránit orgány

  • Diastáza (strukturální problém): Zde už došlo k nadměrnému rozestoupení a změně v samotné struktuře vaziva. Vazivo ztrácí svou pevnost a břišní stěna se stává neefektivní

Jak probíhá terapie

Nesoustředíme se pouze na přímý břišní sval! Vždy hodnotíme funkci celé břišní stěny v souvislostech. Všímáme si postavení pánve, hrudníku a napětí měkkých tkání v celém těle. Terapii pak věnujeme přesně těm oblastem, které v systému „zlobí“.

Víte, že? Rozestup břišních svalů je v těhotenství přirozený (fyziologický) jev. I v tomto období je ale na místě preventivní vyšetření, abychom zjistili, zda je rozestup tzv. kompenzovaný, nebo zda už dochází k přetěžování struktur a hrozí tak vznik diastázy.

Jak si vyšetřujeme diastázu, popřípadě funkci břišní stěny? 

V MINTu využíváme několik metod, abychom získali co nejpřesnější obrázek o stavu vašeho břicha:

  • Palpace: Našimi prsty zhodnotíme nejen šířku rozestupu, ale především hloubku a pevnost vaziva.
  • Ultrazvuk: Nejpřesnější metoda, díky které přímo vidíme strukturu svalů i vaziva v klidu i v zátěži.
  • Dynamické testy: Například zvednutím pokrčených nohou nad podložku sledujeme, jak se břišní stěna chová pod tlakem (zda se tvoří „stříška“ nebo „propad“).
  • Kaliper: Speciální posuvné měřítko, které nám pomůže objektivně sledovat změny rozestupu v milimetrech v průběhu času.
Diastáza vyšetření

Terapie šitá na míru

V MINTu si zakládáme na individualizaci. Každé tělo je jiné a v problematice diastázy to platí dvojnásob. V terapii kombinujeme dva základní přístupy:

Pasivní metody (Uvolnění a příprava)

Nejprve vám podrobně vysvětlíme, co jsme vyšetřením zjistili. Pokud odhalíme reflexní změny nebo blokády, manuálně je ošetříme. Často využíváme i viscerální terapii – jemnou manipulaci s vnitřními orgány, které při diastáze ztrácejí svou přirozenou oporu a mohou způsobovat různé obtíže (nadýmání, pocity tíže).

Aktivní metody (Trénink funkce)

Svoji pozornost zaměřujeme na souhru břišní stěny, bránice a pánevního dna. Využíváme moderní fyzioterapeutické koncepty jako:

  • Metoda DNS (Dynamická neuromuskulární stabilizace) pro aktivaci hlubokého stabilizačního systému.
  • Prvky jógy nebo PNF pro zapojení funkčních svalových řetězců.
  • Dechové techniky, které jsou pro správný nitrobřišní tlak naprosto klíčové.
Diastáza vyšetření

Co je nejdůležitější výstup?

Většinu pacientů zajímá hlavně vzdálenost – „číslo“, kolik centimetrů nebo prstů měří jejich rozestup. Často se na toto číslo upínají jako na jediný ukazatel úspěchu.

Určitě není špatné sledovat rozestup v čase, ale nás jako fyzioterapeuty zajímá především funkce celé břišní stěny. Pro nás je nejdůležitější, když je břicho schopné se adaptovat na zátěž a správně dýcháte a když vaše vnitřní orgány mají pevnou oporu. Ubývající centimetry jsou pak jen příjemným bonusem.