Diastáza (často označována také jako rozestup svalů) je stav, kdy dochází k oddálení dvou bříšek přímého břišního svalu v místě tzv. linea alba (vazivový pruh). V tomto článku vám přiblížíme, jak k diastáze přistupujeme a jak vypadá cesta k funkčnímu břichu u nás v MINTu.
Náš přístup k diastáze
Co je pro začátek nejdůležitější zmínit?
Diastáza vs. rozestup
Mnoho lidí tyto pojmy zaměňuje, ale ve fyzioterapii mezi nimi vidíme zásadní rozdíl:
- Rozestup (funkční problém): Svaly jsou sice dál od sebe, ale vazivo (linea alba) je stále schopné plnit svou funkci, přenášet napětí a chránit orgány
- Diastáza (strukturální problém): Zde už došlo k nadměrnému rozestoupení a změně v samotné struktuře vaziva. Vazivo ztrácí svou pevnost a břišní stěna se stává neefektivní
Jak probíhá terapie
Nesoustředíme se pouze na přímý břišní sval! Vždy hodnotíme funkci celé břišní stěny v souvislostech. Všímáme si postavení pánve, hrudníku a napětí měkkých tkání v celém těle. Terapii pak věnujeme přesně těm oblastem, které v systému „zlobí“.
Víte, že? Rozestup břišních svalů je v těhotenství přirozený (fyziologický) jev. I v tomto období je ale na místě preventivní vyšetření, abychom zjistili, zda je rozestup tzv. kompenzovaný, nebo zda už dochází k přetěžování struktur a hrozí tak vznik diastázy.
Jak si vyšetřujeme diastázu, popřípadě funkci břišní stěny?
V MINTu využíváme několik metod, abychom získali co nejpřesnější obrázek o stavu vašeho břicha:
- Palpace: Našimi prsty zhodnotíme nejen šířku rozestupu, ale především hloubku a pevnost vaziva.
- Ultrazvuk: Nejpřesnější metoda, díky které přímo vidíme strukturu svalů i vaziva v klidu i v zátěži.
- Dynamické testy: Například zvednutím pokrčených nohou nad podložku sledujeme, jak se břišní stěna chová pod tlakem (zda se tvoří „stříška“ nebo „propad“).
- Kaliper: Speciální posuvné měřítko, které nám pomůže objektivně sledovat změny rozestupu v milimetrech v průběhu času.
Terapie šitá na míru
V MINTu si zakládáme na individualizaci. Každé tělo je jiné a v problematice diastázy to platí dvojnásob. V terapii kombinujeme dva základní přístupy:
Pasivní metody (Uvolnění a příprava)
Nejprve vám podrobně vysvětlíme, co jsme vyšetřením zjistili. Pokud odhalíme reflexní změny nebo blokády, manuálně je ošetříme. Často využíváme i viscerální terapii – jemnou manipulaci s vnitřními orgány, které při diastáze ztrácejí svou přirozenou oporu a mohou způsobovat různé obtíže (nadýmání, pocity tíže).
Aktivní metody (Trénink funkce)
Svoji pozornost zaměřujeme na souhru břišní stěny, bránice a pánevního dna. Využíváme moderní fyzioterapeutické koncepty jako:
- Metoda DNS (Dynamická neuromuskulární stabilizace) pro aktivaci hlubokého stabilizačního systému.
- Prvky jógy nebo PNF pro zapojení funkčních svalových řetězců.
- Dechové techniky, které jsou pro správný nitrobřišní tlak naprosto klíčové.
Co je nejdůležitější výstup?
Většinu pacientů zajímá hlavně vzdálenost – „číslo“, kolik centimetrů nebo prstů měří jejich rozestup. Často se na toto číslo upínají jako na jediný ukazatel úspěchu.
Určitě není špatné sledovat rozestup v čase, ale nás jako fyzioterapeuty zajímá především funkce celé břišní stěny. Pro nás je nejdůležitější, když je břicho schopné se adaptovat na zátěž a správně dýcháte a když vaše vnitřní orgány mají pevnou oporu. Ubývající centimetry jsou pak jen příjemným bonusem.