Jak se to stane, že nedýcháme optimálně? Profesor Pavel Kolář popisuje ideální dechový stereotyp jako ten, který vidíme u zdravých miminek – zvláště pak jakmile dosáhnout třech měsíců věku. O roli bránice v tzv. psychomotorickém vývoji dětí si můžete přečíst více v článku Dýchání a držení těla I a II.

Metoda Dynamická neuromuskulární stabilizace (DNS) vyšetřuje dech a funkci bránice v kontextu pohybových vzorců. Zjednodušeně řečeno zkoumá dech a stabilizaci těla v podmínkách různých pohybů a pozic, které během dne nebo při sportu zaujímáme. Jako ideální předobraz pak vnímá právě vývoj zdravých miminek během zejména prvního roku života.

Všímat si toho, jak dýcháme a umět vnímat, kde se v našem těle dech odráží je velmi důležité. Pojdťe si s námi svůj dech otestovat a vyzkoušet i pár tipů na to, jak dýchání ještě zefektivnit!

Vnímání dechu

Zvolte si polohu, která vám bude příjemná (a nebo vyzkoušejte všechny tři). Vybrat si můžete pozici:

a. vsedě

b. vleže na zádech s koleny pokrčenými a chodidly opřenými o zem

c. vleže na zádech s 90* v kyčlích a kolenou, nohy opřené o židli/míč apod.

Dlaněmi obejměte spodní část svého hrudníku tak, jak ukazuje Farah na obrázku. Právě tady se bránice upíná. Dýchejte nosem a po několik nádechů a výdechů se snažte pod svýma rukama vnímat pohyb spodních žeber:

• rozšiřují se žebra s nádechem do stran?
• dokážete s nádechem spodní žebra úmyslně  ještě více rozšířit?
• je rozvíjení žeber do šířky na obou stranách stejné nebo vnímáte určitou asymetrii?

Pokud se do dechového stereotypu bránice nezapojuje dostatečně, spíše než rozšiřování ve spodní části hrudníku ucítíte pohyb žeber a celého hrudníku směrem nahoru.

V tomto nádechovém postavení má hrudník také tendenci zůstávat, tedy spodní žebra jsou přizvednutá a s výdechem se nevrací zpět směrem dolů k pánvi. Oblast břišní stěny a trupu celkově se pak s nádechem nadzvedává nerovnoměrně – hlavně dopředu okolo pupíku, méně už do stran a směrem do zad k páteři.

Obrázky níže ilustrují typické postavení hrudníku u tzv. Horního hrudního stereotypu dýchání.

Při dobrém zapojení bránice se s nádechem trup rozšiřuje rovnoměrně všemi směry – dopředu, do stran i dozadu v oblasti kolem páteře. S nádechem se hrudník přizvedne a rozšíří, s výdechem se žebra zase zanořují do břišní stěny, hrudník klesá. 

Obrázky níže ukazují jak to vypadá, když se bránice dobře zapojuje. Trup má tvar “válce”.

Pokud ve svém dechu cítíte nějakou asymetrii nebo máte pocit, že zapojení bránice není optimální, pokračujte v tomto cvičení! Snažte se dech prodloužit a dechové pohyby cítit pod svými dlaněmi. S nádechem vnímejte rozšíření hrudníku, s výdechem zase pohyb žeber směrem dolů k pánvi. Ramena a horní oblast hrudníku se snažte nechat uvolněné. Dýchejte nosem.

Než se nám podaří dech upravit, může to chvíli trvat. Výhodou je, že můžete trénovat kdykoliv a kdekoliv! Váš dech je vám kdykoliv k dispozici a brániční dýchání tak můžete trénovat jednoduše v průběhu běžného dne. Změny jsou viditelné už po prvním týdnu až dvou. Tak vydržte! A brzy se dočkáte pozitivních změn – třeba v držení těla nebo v úlevě od bolesti zad :-).

Mgr. Farah Droubi