Lícní nerv se latinsky nazývá nervus facialis. Jedná se o 7. mozkový nerv, který přes úzký kanálek z mozku prochází přes lebeční kosti na povrch do obličejových svalů. Inervuje převážně mimické́ svaly obličej, což znamená, že umožňuje s těmito svaly pohybovat.
Lícní nerv je párový, každý z nás má lícní nervy dva – pravý a levý. Každý z nich inervuje jednu polovinu našeho obličeje. Dále rozeznáváme horní a dolní větev lícního nervu. Horní větev inervuje svalstvo čela a částečně svalu kolem očí. Dolní větev inervuje ostatní mimické svaly.
Mezi další funkce lícního nervu se řadí ovládání slzné a podčelistní slinné žlázy. Senzitivní vlákna nervu přinášejí informace do našeho mozku z předních dvou třetin jazyka, oblasti ušního boltce a zevního zvukovodu.
Paréza
Paréza lícního nervu je poměrně častým onemocněním. Má dvě formy, periferní a centrální, které se rozlišují dle lokalizace léze (poškození).
Periferní paréza vzniká při poškození nervu v místě motorického jádra lícního nervu nebo v průběhu jeho kmene a projeví se homolaterální (stejnostrannou) obrnou mimických svalů na celé polovině obličeje. Centrální paréza vzniká poškozením supranukleáních vláken nervus facialis a projeví se pouze v dolní čtvrtině obličeje na opačné straně k místu léze.
Příčiny parézy lícního nervu jsou velmi různorodé. Dříve se za nejčastější důvod vzniku této parézy považovalo prochlazení. Nyní se mezi nejčastější diagnózy zapříčiňující parézu lícního nervu řadí virové a bakteriální infekce, autoimunitní procesy, cévní a metabolické příčiny či poúrazové stavy. Ke vzniku postižení lícního nervu může dojít postoperačně.
Paréza lícního nervu postihuje jak dospělé, tak děti, u kterých je nejobvyklejší příčinou neuroborelióza.
Centrální paréza vzniká nejčastěji na podkladě cévní mozkové příhody a projeví se jen v dolní polovině obličeje kontralaterálně k místu léze, tedy na opačné straně obličeje. Na postižené straně obličeje je nejvíce patrný pokles ústního koutku. Nejčastěji vzniká centrální paréza na podkladě cévní mozkové příhody.
Pokud na sobě či svých blízkých náhle zpozorujete pokles ústního koutku, potíže s artikulací a zároveň nemožnost udržet obě paže předpažené (jedna ruka klesá), je nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc.
Projevy postižení
- Porucha mimky jedné strany obličeje
- Vyhlazení vrásek (čelní, nosoretní a bradoretní)
- Asymetrické krčení čela
- Lagoftalmus – nemožnost dovřít oko
- Povislý koutek úst
- Porucha hybnosti úst – nelze nafouknout tváře, našpulit rty, pískat, vycenit zuby
- Při výraznějších obtížích mohou pacienti mít problém s mluvou a sycením (hůře se jim žvýká). Je potřeba dávat pozor, aby části potravy nezůstávaly za dásněmi.
- Porucha produkce slz – nadměrné slzení či naopak vysychání oka
- Porucha produkce slin
- Změna vnímání chuti
- Citlivost na zvuky
Léčba
V rámci léčby je zcela zásadní odhalení primární příčiny vyvolávající lézi lícního nervu a vhodná volba léčby. Prognóza onemocněni závisí zejména na její etiologii, ale u většiny pacientů se ji podaří vyléčit téměř bez následků. . Někdy je nutné provést EMG vyšetření ke stanovení míry poškození nervu a prognózy.
Zásadní součástí je léčby je fyzioterapie, jelikož rekonvalescence může trvat několik týdnů i měsíců, v závislosti na příčině a závažnosti postižení. Hlavním cílem fyzioterapie je obnova funkce mimických svalů a zabránění vzniku nevhodných pohybových souhybů či svalových kontraktur.
Režimová opatření
- Ochrana tváře před chladem
- Přidržování zdravé strany při mluvení s cílem minimalizace asymetrie obličeje
- Vyvarování se dlouhých proslovů či hovorů
- V případě lagoftalmu (nemožnost dovřít oko) – pravidelná aplikace očních kapek či oční masti, přelepení oka na noc
Fyzioterapie
Fyzioterapie se skládá ze tří základních složek – vyšetření, terapie a nácviku autoterapie. V rámci terapie pacienta čeká aktivní cvičení a pasivní manuální techniky.
Vyšetření obsahuje zhodnocení asymetrie mimických svalů v klidu i při pohybu a zhodnocení svalové síly jednotlivých svalů.
Terapie:
- Nácvik izolovaných pohybů svalů obličeje
- Manuální stimulace jednotlivých svalů
- Jemná masáž obličeje
- V rámci léčby je možné využít řadu fyzioterapeutických konceptů jako je Vojtova reflexní lokomoce, stimulace bodů dle Moralese, kineziotaping či proprioceptivní neuromuskulární facilitace.
- V případě závažnějších stavů je možné využít i elektroléčbu. Při nutnosti dlouhodobější léčby lze s výhodou využít i akupunkturu.
Fyzioterapie by vždy měla obsahovat i nácvik autoterapie, která se běžně skládá z vhodného samostatného cvičení a ošetření obličeje, které následně pacient provádí samostatně v domácím prostředí.